Stanovy

  1. I.Základní ustanovení

  2. II.Hlavní a vedlejší činnost TJ

  3. III.Orgány TJ

  4. IV.Členství práva a povinnosti

  5. V.Příspěvky a poplatky

  6. VI.Majetek a hospodaření

  7. VII.Závěrečná ustanovení

I. Základní ustanovení

II.Hlavní a vedlejší činnost TJ

III. Orgány TJ

1. Valná hromada

2. Výkonný výbor

Statuární orgán

Oddíly

IV. Členství práva a povinnosti

Řádným členem TJ se může stát fyzická nebo právnická osoba, která se ztotožňuje s účelem, hlavní činností TJ a hodlá se podílet na naplňování společných zájmů s ostatními členy TJ.

1. Členství lze založit přihlášením u výboru příslušného oddílu, nebo výboru TJ, jedná-li se o členství bez vztahu k některému oddílu v TJ sdruženému. Každý zájemce o členství přihlášením se do TJ souhlasí s tím, aby údaje o něm vedené byly zpřístupněny v nezbytném rozsahu střešní sportovní organizaci, orgánům státní správy a územních samospráv, a to zejména v souvislosti s žádostmi o poskytnutí dotací.

2.Základní práva členů jsou:

Základní povinnosti členů jsou:

4. Členství v TJ zaniká:

V.Příspěvky a poplatky členů TJ

VI. Majetek a hospodaření

VII. Závěrečné ustanovení

  1. 1/ Tyto Stanovy nabývají platnosti dnem zápisu do veřejného rejstříku
  2. Stanovy zaregistrované MV ČR dne 17.3.2010 pod č. VS/1-6355/91-R pozbývají platnosti dnem zaregistrování těchto Stanov.

Něco málo z historie

Z podnětu zaměstnance brodecké přádelny Emanuela Stříbrného byla v říjnu 1906 svolána schůze občanů Týnice, kteří projednali založení tělocvičné jednoty. 29.11.1906 došly Stanovy a tak se 23.12.1906 konala ustavující schůze a byla založena první TV organizace, a to „Tělocvičná jednota Sokol v Týnici nad Sázavou“. Zvoleni byli: starosta - Hásek Josef, místostarosta- Čermák Antonín, náčelník - Stříbrný Emanuel, jednatel - Černohorský Vl., pokladník - Tůma. Zápisné je stanoveno na 1,- K a členské příspěvky na 40 haléřů měsíčně.

Cvičili pouze muži a cvičení se konalo na zahradě a v sále místního hotelu. Ve cvičení byl vzorný pořádek a docházka do cvičení byla dochvilná a plná. 16 mužů cvičilo již na 5. Všesokolském sletu 28.6. - 2.7.1907 v Praze. Jednota zakoupila kroje po 34,- K a členové si je později dle možností spláceli. Jako příprava na slet se pořádalo první veřejné vystoupení v Týnici na zahradě hotelu 26.5.1907. Domy ve vsi byly ozdobeny prapory a po cvičení byl koncert. V průběhu roku se počet členů zvýšil o 38 a pro cvičení bylo zakoupeno: kůň za 182,-K, bradla za 220,- K, žíněnka za 40,- K a činka. Usnesením valné hromady z 22.9.1907 bylo rozhodnuto zakoupit pozemek v Nové Týnici (dnes Lipová ulice) ve výměře 150 sáhů po 5,-K

V r. 1910 započal činnost i dorost a v r. 1914 žactvo. Obsahem cvičebních hodin bylo, kromě cvičení prostných a pořadových i cvičení s náčiním, na nářadí, hry, vrh koulí, běhy, skoky.  V r. 1914 již vlastnila jednota i malé činky, kužele, tyč pro skok vysoký, míče a také konstrukci pro kruhy. K činnosti patřila i veřejná vystoupení, akademie, cvičení místní i v okolí, vycházky, výlety, přednášky, činnost divadelní, koncertní i pořádání tanečních zábav. Od r. 1911 měla jednota i svoji spolkovou knihovnu. Po 26. červenci 1914 život v jednotě ustal. V jednotě se za války pracovat nedalo, Česká obec sokolská byla rozpuštěna. Tři čtvrtiny členů odešli na vojnu a 6 členů za války zemřelo. 10. listopadu 1918 se konala za povznesené nálady nezapomenutelných dnů převratových další valná hromada a tehdejší místostarosta Sládeček přečetl výzvu starosty ČOS k obnovení činnosti Sokola, což bylo respektováno. Rok 1919 se vyznačuje vzrůstem počtu členstva a zahájením cvičení žen, dorostenek a žaček. První náčelnicí byla A. Karásková. Rok 1920 se vyznačoval zdokonalením v technice i teorii cvičení. Ženy byly vzorem v celé župě a ve víceboji pro VII. Všesokolský slet dosahovaly vysoká bodová ohodnocení. Spolu s muži a dorostenci prošli i ve vylučovacích závodech prostných a cvičili i v Praze. V červenci 1921 byl v jednotě ustaven i odbor házené. Vedoucím byl L. Štros a již 24.7.1921 byl sehrán první přátelský zápas s SK Meteor Vinohrady s výsledkem 2:10.

V tomto roce získala jednota i nájem celého hotelu za 15 000 Kč a 26. srpna 1922 uvedla do provozu biograf. Bylo však příliš potíží technických a tím i finančních. Až od roku 1923 se pomalu poměry zlepšily . Velký přelom k lepšímu nastal 1. dubna 1926, kdy došlo v Týnci k zapojení na elektrickou energii a kino přešlo na nový elektrický zdroj. Byl však stále nedostatek hudebníků (němý film). Život tělocvičné jednoty v dalších letech plynul celkem klidně. Základem činnosti byla gymnastická cvičení, házená, odbíjená. Na letním cvičišti vedle řeky, u mostu se po každém cvičení dlouho do noci zpívalo. Každoročně byly pořádány veřejné cvičební hodiny, akademie a v r. 1927 s velkým úspěchem i veřejné okrskové cvičení. Neustávala ani činnost turistická. Vycházky, výlety a pochodová cvičení doplňovala tělocvičnou činnost několikrát v roce. Činnost byla doplňována i vzděláváním - přednáškami a proslovy, rovněž tanečními zábavami a divadlem. Slavný byl rok 1931, kdy jednota oslavovala 25. výročí svého založení. Měl se splnit i dávný sen. 12. dubna 1931 zadala valná hromada J. Hraběti vyhotovit plány pro výstavbu sokolovny. K realizaci však nikdy nedošlo. Do okupace patřil týnecký Sokol mezi nejčilejší z celé blanické župy. Okupace přerušila bohatou činnost na veřejnosti a 13.4.1941 byla zakázána úplně a ČOS rozpuštěna. Sokolský duch však byl převeden do tovární tělovýchovy, založené v závodě Týnec-Brodce a tím se předešlo i zavedení kuratoria. Cvičilo cca 20 mužů a 28 žen.  Po osvobození naší republiky, v červenci 1945 byla v Týnci oficiálně obnovena veřejná činnost Sokola a v r. 1946 obnoveno pravidelné cvičení. V průběhu dalších let došlo ještě k mnoha změnám, ale činnost neustala. Po celá dlouhá léta přetrvává tradice cvičení v Týnci a nezáleží na tom jak se zrovna v té či oné době organizace jmenuje.

  1. 1948 - Sokol JAWA METAZ Týnec n. S.
  2. 1953 - DSO Spartak Metaz Týnec n. S.
  3. 1962 - Tělovýchovná jednota Metaz Týnec n. S.
  4. 1968 - Tělovýchovná jednota JAWA-METAZ Týnec n.S

V roce 1968 sdružovala TJ již více sportovních odvětví. Byl to především fotbal, hokej, volejbal, základní tělesná výchova – dříve Sokol, sportovní gymnastika, stolní tenis, dále i oddíly turistiky, kanoistiky, lyžování, skibobů, tenisu, karate, jachtingu, nohejbalu a další. Některé jsou „živé“ dodnes, jiné změnily název nebo se spojily a mnohé již zanikly. Sokol v Týnci nad Sázavou po roce 1989 již znovu založen nebyl. Bývalé členky a členové sportovali i po zrušení Sokola v následnické organizaci, kterou se stala TJ a necítili potřebu měnit jméno, nebo se osamostatnit. Kdo sportovat a hýbat se chtěl, měl k tomu vždy možnost.

  1. 2010 - Tělovýchovná jednota, o. s.
  2. 2016 . TJ Týnec nad Sázavou z.s.